Číslo 4/2009 vyšlo 4. února 2010


Kontext

Henry Miller: Oko Paříže (přeložil Ondřej Skovajsa)
Henry Miller: Kosmologické oko (přeložil Ondřej Skovajsa)
Justin Quinn: Kabinet (O jednom domě na Malé Straně) (přeložila Tereza Límanová)
Radka Denemarková: Máš mě za šílenou? Já tebe taky! (Rosalba Carriera: Vlastní [moje] podobizna)
Martin C. Putna: Křesťanství a homosexualita v USA (Část první: Pokusy o integraci na církevním a společenském poli)
Josef Moucha: Na vlastní stopě (fotokontext)
Josef Moucha: Zážehy (Postřehy fotografa: Na vlastní stopě)

Rozhovor

„Paměti se nepíšou proto, aby se nic neřeklo“ (s Františkem Černým o otevřené fakultě, životě v šedé zóně, knižních policajtech, memoaristech a nehotové práci) (připravil Petr Šrámek)

Literatura

Aleš Kozár: Básně
Ondřej Buddeus: Aperspektivní textový subjekt (studie) (Hommage à Hans Jørgen Nielsen)
Jorgos Seferis: Báje (přeložil Miloš Tomasco)
Příběh o Þorsteinu Bœjarmagnovi (přeložil David Šimeček)
David Šimeček: Příběh o Þorsteinu Bœjarmagnovi – výprava do Jiného světa
Zuzana Li: Šišky a pagody (Hledání poetiky současné čínské básně: Cang Ti, Ťiang Tchao, Tu Ja, Čchen Jung)

Téma | „Kauza Kundera“ rok poté

Martin C. Putna: Kauza Kundera (ne)ztracena aneb O jedné neuskutečněné konferenci
Ulrike Notarp a kol.: „Případ Kundera“ v českých médiích v roce 2008
Muriel Blaive: Zpřístupnění archivů komunistické tajné policie: případ České republiky – od Zdeny Salivarové k Milanu Kunderovi (přeložil Petr Fantys)
Alessandro Catalano: Kauza Kundera? Problém je (možná) jinde...

Pod čarou

Daniela Iwashita: Dopis z Lurd
Jiří Zizler: Bagately o Durychově a Zahradníčkově korespondenci, monografii Aloyse Skoumala, husákovském vábení a Olze Hepnarové
Marta Ljubková: Otec, otec etc. (Marka Nekuly Otec)
Václav Maidl: Zaniklý, a přece existující svět (Když se mnou nejsi ty… 111 německých básní z Prahy)
Ondřej Koupil: Kdo je kdo mezi českými lingvisty (Jiřího Černého a Jana Holeše Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky)
Martin Nodl: Glosy historické XXXIV (Františka Černého Normalizace na pražské filozofické fakultě /1968–1989/, Stanislavy Vodičkové Životopis Josefa kardinála Berana)
Martin Bedřich: Malé úvahy nad Velkými dějinami (O barokní literatuře ve Velkých dějinách zemí Koruny české VIII.)
Martin C. Putna: Zápisník XXXIII: Veselý hřbitov

Ohlasy

Štěpán Zavřel: Útěk do Itálie (Z rukopisných deníků)
Redakční rada Lexikonu české literatury oznamuje...
Otevřený dopis – kauza Lexikon české literatury

Marginálie

S jakýmkoli nápadem ke grafickému uspořádání nebo připomínkou k chybnému provozu se nám klidně ozvěte, budeme rádi!

Informace o aktualizacích

Odesláním (třebas i prázdného) e-mailu s předmětem (subject) SOUHRN na adresu souvislosti@seznam.cz si můžete zdarma zajistit občasné zasílání novinek na našich stránkách přímo do své e-mailové schránky. Objednávku je samozřejmě možné také zrušit podobným způsobem: zašlete e-mail s předmětem NE-SOUHRN.

Tiráž

Šéfredaktor: bohemista Martin Valášek Redaktor: básník Petr Borkovec Redaktor: Petr Šrámek ŠÉFREDAKTOR Martin Valášek  REDAKCE Petr Borkovec, Petr Šrámek  REDAKČNÍ RADA Martin Bedřich, Jitka Bednářová, Alessandro Catalano, Václav Jamek, Jan Jandourek, Jakub Krč, Jan Linka, Štěpán Nosek, Jiří Pelán, Antonín Petruželka, Martin C. Putna, Přemysl Rut, Jan Spousta, Jiří Zajíc a další přátelé Tištěná verze: Jakub Krč (grafická úprava a sazba), Michael Čtveráček (koncepce obálky a předělové strany)  Internetová verze: Jakub Krč (osnova grafické úpravy), Tomáš Honzák (redakční systém), Martin Valášek, Petr Šrámek (aktualizace)  SAZBA Lacerta  TISK PBtisk, Příbram  DISTRIBUCE Kosmas  Revue vychází od r. 1990, na internetu od r. 1997.  Souvislosti vycházejí s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, Nadace Český literární fond a Jakuba Krče.  Vydává Sdružení pro Souvislosti Pod Strojírnami 10, Praha 9, tel.: (+420) 605 530 809

Sponzoři / reklama

Jakub Krč & Lacerta
 

[CNW:Counter]
předplatné  informace o aktualizacích  obsahy ročníků 1990-2001  tiráž  historie revue 1990-1998  e-mail

Z čísla 3/2009

Namísto úvodu…:

Tomáš Míka

O Štěpánu Zavřelovi...

25. února 2009 uplynulo deset let od smrti Štěpána Zavřela, malíře a ilustrátora známého v mnoha zemích světa, nikoliv však v jeho české vlasti. Člověka, který "[... ] proměnil svůj život v umělecké dílo a z hledání krásy a sdílení své umělecké zkušenosti udělal své evangelium", jak říká ve vzpomínce na něj ilustrátor Giuliano Ferri.

Blok textů o něm, který zde čtenářům předkládáme, představuje pokus alespoň trochu napravit nedostatek informací o tomto umělci. Věříme, že se snad časem najdou možnosti, jak představit též jeho dílo, ať již formou vydání knih, které ilustroval, nebo formou výstavy.

Že by byl Štěpán Zavřel u nás zcela neznámý, není tak úplně pravda. V devadesátých letech bylo možné v knihkupectvích koupit dvě knihy, které ilustroval - Létající dědeček (zde byl i autorem textu) a Ukradený Ježíšek (autorem této knihy byl Vladimír Škutina). V roce 1993 také švýcarské nakladatelství Bohem Press, s kterým především spolupracoval, uspořádalo kolektivní výstavu v pražském Karolinu, kde byl Zavřel, coby klíčová umělecká osobnost tohoto nakladatelství, samozřejmě zastoupen  celý článek

Z čísla 2/2009

Dopis z Mnichova:

Jan Hon

Milý Petře,

prosil jste mě, abych Vám někdy napsal z Mnichova, a když se k tomu konečně mám, dochází mi, že jsem zatím o svém zdejším pobytu trousil jen kusé útržky dojmů, ale nikdy ze mě nekáplo nic souvislého. To je zarážející i pro mě, ale myslím, že to má pochopitelnou příčinu: jsem tu na dlouho, ale zase ne na věky, a tak se ve mně sváří zvědavý host, který čeká, jak to všechno dopadne - a soudy si nechává na později -, s přímým účastníkem pohrouženým do zdejší každodennosti. Právě ta každodennost ve mně navíc vyvolává pocit, jako bych ani nebyl pryč, "v cizině" - a opravdu, je Německo ještě vůbec cizina? Nad tím tu přemítám často: co máme společného, čím se lišíme a jak s tím vším souvisí myšlenka Evropy, u nás tak podivně přisprostlá, a přece...  celý článek

Z čísla 1/2009

Poznámky k poslední básnické sbírce Jana Vladislava:

Miloš Doležal

Strojopis své poslední sbírky mi Jan Vladislav dal v létě loňského roku. Nazval ji Příběhy. Jako podtitul vepsal "Parafráze" a časové vymezení vzniku "1997- 2005". Přesto do básní, jak mi několikrát říkal, stále zasahoval a "rovnal slova". Část z tohoto rukopisu (třináct básní z celkových šestadvaceti) byla otištěna ve sborníku Umíněnost jako osud - Jan Vladislav pětasedmdesátiletý (Nadace ČSDS 1998) a část v knize Fragmenty a jiné básně. Kniha poezie (Torst 1998).  celý článek